• Skip to primary navigation
  • Skip to main content
  • Skip to primary sidebar

Elikatesy

Instagram
  • Recepty
    • Kynuté a plundrové těsto
    • Odpalované a listové těsto
    • Tartaletky a koláče z křehkého těsta
    • Koláče, řezy, bábovky
    • Dorty, cupcaky a cheesecaky
    • Mousse dezerty
    • Muffiny a rychlé chlebíčky
    • Sušenky, cukroví a drobné sladkosti
    • Vegan a raw
    • Chleba a slané pečení
    • Zelenina a slané recepty
    • Základy
  • Zdravá strava
  • Londýn & Cordon Bleu
    • Basic
    • Intermediate
    • Superior
    • Londýn
  • Slovníček
  • O mně
  • Kontakt

Intermediate Cuisine & Pâtisserie, Week 8

27 května, 2017 od elikatesy

Já vůbec nevím, kam ty víkendy mizí. V pátek večer dojdu domů, vydechnu, nabrousím si nože a je zase pondělí. Tento víkend jsem se hlavně pokoušela temperovat čokoládu. Proběhly čtyři pokusy, z toho jeden úspěšný. Hm, no na sebevědomí mi to příliš nepřidalo… V neděli jsme se ráno opět sešli na jógu a pak zašli na brunch a odpoledne jsem pak upekla štrůdl (slíbila jsem spolužákům po páteční lekci, že upeču dobrý štrůdl). A to je zhruba tak vše. Měla bych se nad sebou zamyslet… 🙂

štrůdl

Štrůdlík pro spolužáky

V pondělí ráno jsme začínali hned v 8 ráno cukrářským demem. Pořád jedeme čokoládu a tato lekce byla vyvrcholením našeho temperovacího trápení. Vyráběly se čokoládové boxy. Chef Nick nám předvedl, jak vytvořit jednotlivé komponenty a jak je následně sestavit. Samozřejmě základem byla dobře natemperovaná čokoláda, bez toho by to tentokrát nešlo, box by se jednoduše rozpadl. Tvořilo se dno, vršek a stěny boxu (pokaždé jiná technika) a taky se ozdobně stříkala čokoláda a vyráběly cigaretky na dekoraci.

chocolate box chef

Chefův čokoládový box

Praktická následovala hned po demu a šla jsem tam se staženým žaludkem a s tím, že jsem to hlavně chtěla mít za sebou. Ve dvojici jsme temperovali (jeden tmavou a druhý bílou čokoládu), ale jinak jsme pracovali samostatně. Po vytvoření stěn, dna a vršku nám čokoláda už docela ztuhla, takže jsme museli znovu temperovat, čímž jsme ztratili trochu času a nezbyl čas na cigaretky (podarovali nás nakonec hodní spolužáci).

Jako hlavní plus této hodiny považuju to, že jsem dvakrát napoprvé natemperovala čokoládu. Hurá! Co se celkové konstrukce týče… No, jakože nakonec docela dobrý, hlavně, že to vůbec stálo. A i vizuálně to mohlo dopadnout mnohem hůř. 🙂

chocolate box eli

Můj pokus

Po této praktické následovala další praktická. Byla to cuisine hodina s chefem Reginaldem na „Německo/Rakousko“ z minulého týdne. Vařili jsme pouze hlavní chod, srnčí maso se zelím a špeclema. Začali jsme přípravou červeného zelí, které bylo mírně nasladko (s pomerančem, jablkem, zavařeninou a hnědým cukrem), ale já bych klidně ještě přisladila. Následovala příprava srnčího masa, které jsme odblanili a odložili na později. Dostali jsme i kosti, které jsme orestovali společně se zeleninou a odřezky masa a pak táhli na vývar, který se nakonec scedil a zredukoval na řidší omáčku. Na přípravě špeclí asi není moc co popisovat, prostě ublemcat těstíčko, propasírovat do vroucí vody a scedit. 🙂

V závěru hodiny to bylo o cvičení se v multitaskingu. Zatáhnout srnčí a na másle dodělat do požadovaného stupně (medium rare). Vydusit zelí, špecle orestovat na beurre noisette a na závěr přidat petrželku. A při tom všem kontrolovat redukci omáčky a sbírat pěnu. Nakonec naservírovat a podávat, pokud možno na čas. Je to vždycky adrenalin!

rakousko eli

Srnčí, zelí, špecle

Chef Reginald je docela perfekcionista (někdo by to nazval hnidopich), takže spíš zmiňuje „co by mohlo být lepší“. Měl pravdu, že špeclí jsem dala na talíř asi zbytečně moc, a že maso bylo o malinko víc. Ale opravdu malinko a já byla pořád ještě spokojená. Co mě ale pobavilo, tak prý má petrželka byla moc zelená. To jsem ani nevěděla, že jde takovou chybu udělat… 🙂

Úterý byl relativně krátký den, měli jsme jen jedno cukrářské demo a následnou praktickou. Ukončili jsme téma čokoláda a začali jsme teplé a studené dezerty. Chef Graeme nám na demu ukázal dva dezerty, „Fondant Au Chocolat“ (překlad „čokoládový fondant“ asi není úplně nutný, ale pro pořádek) a „Delices Aux Bananes“ („banánová slast“, ale já bych asi nebyla v jídelním lístku tak rozvášněná, a raději to nazvala prostě a suše banánovo-karamelovou pěnou). U dezertů je samozřejmě důležitá nejenom příprava, ale také servírování a chef Graeme nám proto předvedl několik různých stylů.

fondanty chef

Ozdoby sem, ozdoby tam, nejdůležitější je stejně ta tekoucí čokoláda…

Praktická s chefem Javierem následovala hned po demu. Opět se pracovalo ve dvojicích, aby šlo vše rychleji. Já jsem připravila karamelovou pěnu a Alicija mezitím začala s kakaovým korpusem. Jakmile nám pěna tuhla v mražáku a korpus chladl na mřížce, přesunuli jsme se k přípravě fondantu. Já připravila těsto (na něco tak strašně dobrého je to až směšně jednoduché) a Alicija mezitím karamelovo-pomerančový sirup se zázvorem. Pak jsme připravili banánovou pěnu a sestavili celý dezert. Do silikonové formičky se nalila trocha banánové pěny, dovnitř se vsunula karamelová pěna s malým kolečkem korpusu, pokryla se další pěnou a dokončila dalším kolečkem korpusu. To vše se zabalilo a odevzdalo do přípravné kuchyně. Pěna totiž musí ztuhnout (výjimečně jsme to nehonili šokovým zchlazením). V ideálním případě by servírování proběhlo další den, ale my budeme mít další hodinu až za týden, takže se pěny zamrazí.

Vše jsme samozřejmě poctivě ochutnali, to se totiž musí. Korpus i banánový pěna docela ušly, ale karamelová pěna byla docela fuj, chutnalo to jako máslo s karamelovou příchutí (ve smetanovo-želatinové pěně je přidání másla fakt zbytečné). Ve chvíli, kdy jsme dokončovali pěny, sice do konce hodiny zbývala ještě asi hodina a čtvrt, ale chef naráz zahlásil „Všechny fondány do trouby, teď hned!“. Cože? Byli jsme v naprostém šoku, protože chef Graeme nám řekl, že fondány máme dát do trouby až ve chvíli, kdy budeme mít hotový talíř. A my ještě neměli hotové ani pěny! Takže fondány byly v troubě, rychle rychle setřít pracovní stůl od zbytků banánové a karamelové pěny a během asi 5 minut se pokusit vytvořit něco prezentovatelného na talíři. Samozřejmě, zákon schválnosti, když hrozně spěcháte, tak vám všechno padá z ruky, čokoláda kape, kam nemá, a kuličky rybízu se po talíři rozbíhají do všech směrů. Dvakrát jsem talíř setřela a začala znovu, ale pokaždé byla nervóznější než předtím, protože „Máte tři minuty!“ a následně „Máte minutu!“ Výsledným talířem jsem zdaleka nebyla nadšená, ale čas vypršel, takže jsem prezentovala. Feedback byl dobrý, chefovi se talíř líbil, ale myslím, že byl ten den velmi mírný a pozitivní vůči všem. Díky tomu, že teplotu a čas pečení kontroloval sám chef, byly všechny fondanty upečené perfektně a po rozkrojení na talíř vytekla lahodná čokoládová láva. Je to asi můj nejoblíbenější dezert, a pokud zrovna nejsem ve fázi „raději bych neměla moc sladkého“, tak si ho dám vždycky, když je příležitost. Ale tak nějak to patří mezi ty požitky, které si člověk vychutná pouze tehdy, když mají auru výjimečnosti a narychlo to rvát do pusy mezi umýváním nádobí, mezi takové situace rozhodně nepatří. Ale až na ten zcela zbytečně uspěchaný konec, to nebyla špatná hodina. Dezerty mě baví rozhodně víc, než čokoláda. 🙂

fondant eli

Můj fondant

Ve středu byl dlouhý den, sice jsme začínali až v 11, ale končili jsme opět až o půl 10 večer. Den začal cukrářskou technickou na „tradiční evropské dezerty“, z nichž dva byli samozřejmě francouzské. Hruškový tarte tatin, clafoutis se sušenými švestkami (tradiční, ale stejně tradiční a v tomto roční období smysluplnější by byly třešně) a krom toho ještě tažený jablečný štrůdl. Chef Olivier si trochu pohrál s tarte tatin, clafoutis a štrůdl byly klasického ražení. Tyto hodiny jsou víc o tom, co se dozvíme tak nějak „pod čarou“, než o daných receptech, opět jsme se pobavili o různých variacích, nových ingrediencích či způsobech podávání. To je Olivierova parketa mnohem víc, než ozdobné stříkání čokolády či modelování marcipánové růže.

evropské dezerty

Štrůdl, clafoutis a variace tarte tatin

Zbytek dne jsme se v cuisine věnovali Belgii. Ale nebylo to ani pivo, ani hranolky a mušle byly spíš jen tak na ozdobu. Chef Colin v demu připravil „Caricoles de Bruxelles“ (mořští šneci po bruselsku), „Waterzoi de Cabillaud“ (dušený rybí pokrm) a „Gauffre de Leige“ (wafle). Všeobecně se asi nejvíc těšilo na wafle (případně toast, který se podával ke šnekům), šnekům chef nedělal moc dobrou reklamu, protože pořád opakoval, jak jsou gumoví a docela hnusní. Dušení šneci se podávali v husté rajčatové omáčce, Waterzoi sestávalo z tresky, krevetek, mušlí a malých šnečků a wafle bylo klasické, z kynutého těsta s perlovým cukrem.

belgie chef

Belgie, aneb šnečku, šnečku…

Praktická, kde jsme připravovali šneky a Waterzoi, následovala hned po demu. I když nebylo to až tak „hned“, abychom si nestihli chvilku posedět na dvorku na sluníčku a nezavzdychat si, jak by se nám chtělo jít si s nějakým drinkem lehnout do parku a jak se nám strašně nechce jít do půl 10 večer vyšťárávat šneky a krájet zeleninu na julienne. Ale co se dalo dělat, zvedli jsme se a šli jsme vyšťárávat šneky a krájet zeleninu na julienne. Měli jsme hubeného chefa Colina, který se opět utrhl z řetězu a mlel a mlel prakticky celou hodinu „Kolik z vás už si bylo vzít to a to.“ „Kolik z vás už má uděláno to a to.“ A do toho pořád obcházel a udílel zbytečné „rady“.  Většinou to způsobí, že jsme nervózní a zmateně pobíháme sem a tam, což se samozřejmě může odrazit i na výsledku. Byla to taková připomínka basicu, ovšem my už jsme na konci intermediate a od jiných chefů jsme zvyklí na větší klid při práci.

Samotná příprava nebyla až tak náročná, ale sestávala z různých piplaček. Nejdříve jsme dali vařit šneky (vařili se hodinu) a následně si připravili veškerou zeleninu, včetně mrkve, celeru a pórku na julienne. Naštěstí to nemuselo být až tak úplně přesné a milimetrové, stačilo, když to nevypadalo jako batônnet. 🙂 Pak jsme připravili rybu a mořské plody, začali vařit omáčky a jali se vyšťárávat. Začala jsem malými šneky, z nichž se vytáhlo tělíčko asi 3mm široké a 1,5cm dlouhé, z čehož se ještě odstranil žaludek, takže zůstalo cosi o velikosti půlky mého nehtu na malíčku (a já mám docela malé nehtíky). Myslím, že kdybych se na to vyprdla a do omáčky to nepřidala, nikdo si toho ani nevšimne. 🙂 Na druhou stranu, po této práci už pak velcí šneci byli poměrně radostná práce. Velcí šneci se prohřáli v rajčatové omáčce a podávali s toustem. Chef Colin jen zmínil, že by toust mohl být tenčí, ale omáčka byla dobře připravená i ochucená a to je asi důležitější. Pak už jsme jen povařili tresku, dodělali omáčku a mohl se servírovat i druhý chod. Feedback nebyl špatný, ryba byla uvařená správně, jen omáčku jsem měla trošku tmavší (příliš rychlá redukce). Ale chuťově byla dobrá, až na to, že jsem to podle chefa přehnala s pepřem, což bylo „pikantní“, protože já pepř nikdy nedávám. 🙂 Rozhodně jsem byla ráda, když hodina skončila a utíkala co nejrychleji do postele…

šneci eli

…vystrč růžky

Čtvrtek byl trošku oddechový, neměli jsme žádnou praktickou, pouze demo a technickou. Demo bylo s hubeným chefem Colinem (again?!) a přesunuli jsme se do Maďarska, což znamenalo tatarák, guláš a krémeš. Moc se mi to ale nelíbilo. Tatarák byl hodně moc překombinovaný (to je věc vkusu, to beru) a podával se s toustem, což je sice v některých částech Evropy klasika, ale to dělají chybu, protože k tataráku prostě patří topinka. Guláš… no, co na to říct, být gulášový patriot, tak se vyloženě urazím… Zaprvé byl z telecího, zadruhé v něm bylo strašně málo cibule (120g na kilo masa), přidání zeleniny, no dobře, ale opětovné domotání kmínů, to mě dorazilo. Do guláše prostě římský kmín opravdu nepatří… Krémeš byl z prapodivného margarínového těsta (však to byla komunistická země, tam na máslo nebylo…), plněný docela zvláštním krémem na pomezí chibouste (se sněhem a želatinou) a mousseline (s máslem). No, moc to nenadchlo…

maďarsko chef

Tatarák a krémeš, nápad dobrý, provedení pokulhává…

Skončili jsme ale malinko dřív a před další hodinou jsme měli téměř hodinovou přestávku, takže jsme si šli opět užít sluníčka na dvorek. Bylo tak hezky, že jsme neodolali a vzhledem k tomu, že jsme neměli praktickou, ale jen technickou, následovali jsme vzor mnoha spolužáků a dali jsme si letošní první Aperol. Tím pro mě oficiálně začalo léto. 🙂

Ve tři nás čekala ještě technická s chefem Reginaldem, jejíž téma znělo plánování menu. Probrali jsme aspekty, které je třeba zvážit, co sestavování menu ovlivňuje a taky co menu reprezentuje. Na závěr jsme se rozdělili do skupin a vytvořili plán na naši vlastní restauraci, což byla docela zábava.

salt and lemon

Naše středomořská restaurace Salt&Lemon (bez tequily)

Po odpočinkovém čtvrtku přišel dlouhý pátek. Ráno jsme měli praktickou na Maďarsko a připravovali jsme guláš a krémeš. Ani jedno z toho jsem si nijak extra neužívala, ale alespoň jsme měli velkého chefa Colina, což bylo fajn. Pracovali jsme opět ve dvojicích (v mém případě ve trojici, protože jeden spolužák chyběl).

Příprava guláše je celkem jednoduchá, je zbytečné zacházet do detailů, asi nejzáludnější je správně zatáhnout maso, ale jinak už si pak všechno samo v klidu bublá. Tím zbylo dostatek času na bramborové šulánky jako přílohu a taky na krémeš. S krémem sestávajícím z cukrářského krému, francouzské sněhu, želatiny a másla urputně bojovali mí spolupracovníci a já se mezitím snažila zpracovat hnusné margarínové těsto. Nebylo to jen tak, mělo se rozdělit na čtyři díly, každý zvlášť vyválet dotenka a pak poskládat na sebe. Vznikla docela tlustá placka, tak jsem se ji ještě trochu pokusila vyválet na plechu, ale ideální to nebylo. Krémeš se nám ale nakonec docela povedl, krém byl hladký a pevný a i těsto relativně tenké.

krémeš

Good job je Chesterův způsob psaní jména Gurjot ☺

Guláš měl dobrý feedback, pouze šulánky se chefovi zdály moc tenké. Vzhledem k tomu, že jsme se ho pro jistotu šli zeptat, jak je chce tlusté (protože to je opravdu věc názoru a myslím, že neexistuje encyklopedická definice tloušťky šulánků) a přesně podle toho jsme je tvarovali, to bylo docela zvláštní. Ale co už, to bylo to nejmenší. 🙂

guláš

Náš guláš. Ale vůbec to jak guláš nevypadá,co?

Následovalo demo s chefem Reginaldem, kde jsme se provařili pokrmy Polska. Chef samozřejmě vůbec nebyl schopný názvy pokrmů vyslovit, tak vypomohla Polka Alicija. Vařili jsme Pierogi, Zrazy Zawijane (chefem vyslovováno jako „zavžané“) a Mazurek. Pirohy se plnily náplní z kysaného zelí a zakysané smetany a sypaly se slaninou a pažitkou. Zrazy, podobné španělským ptáčkům, se plnily hořčicí (práškovou, kterou samozřejmě ve střední Evropě vůbec nepoužíváme), kapary a kyselými okurčičkami a balily se do slaniny. Podávaly se s narychlo naloženou řepou, povařenou kedlubnou a pohankou. Mazurek byl vlastně jen kýčovitě ozdobený makovec.

polsko chef

Polsko, Cordon Bleu edice

Praktická následovala hned po demu a milé překvapení bylo, že jsme po dlouhé době měli chefa Anthonyho. Pracovali jsme opět ve dvojicích, takže jsme se v práci střídali. Připravovali jsme pirohy a zrazy. Začali jsme řepou a náplněmi, které musely vychladnout. Pak jsme připravili těsto na pirohy, naklepali maso, obojí naplnili a pustili se do vaření. Pirohům stačilo pár minut ve vroucí vodě a pak už se jen prohodily máslem, posypaly pažitkou a slaninou a mohlo se podávat. Feedback byl dobrý a chef se nás ptal, čím bychom pirohy plnili doma. Já rozhodně nasladko, povidly či tvarohem. Sypané strouhankou a cukrem a polité máslem. Hmm…

pirohy

Naše pirohy

Maso se pak orestovalo na pánvi a dodělalo v troubě a z výpeku se následně připravila jednoduchá omáčka, zahuštěná škrobem a zakysanou smetanou. Pohanka a kedlubna se jednoduše uvařily ve vroucí vodě. Vše bylo v pořádku a až mě překvapilo, jak bylo maso s náplní z kaparů a okurek dobré. 🙂

zrazy

Naše zrazy zawijane

Čeká nás teď dlouhý víkend, v UK je totiž v pondělí jarní bank holiday (pohyblivý státní svátek). Z Česka mi přijede vzácná návštěva, tak už se moc těším…

 

Kam dál?

  • Grand Diplôme v kostceGrand Diplôme v kostce
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 10 – ExamsSuperior Cuisine & Pâtisserie, Week 10 – Exams
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 9Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 9
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 8Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 8
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 7Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 7
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 6Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 6

Rubriky: Intermediate, Londýn & Cordon Bleu Štítky: Londýn

Předchozí článek « Intermediate Cuisine & Pâtisserie, Week 7
Další článek: Intermediate Cuisine & Pâtisserie, Week 9 »

Reader Interactions

Comments

  1. Vlasta Sovová

    28 května, 2017 at 10:20 am

    Krasa Eli !!! Jste sikulky !!!

    Posilame pozdravy a energii 🙂
    V.

    Odpovědět
    • elikatesy

      29 května, 2017 at 2:08 pm

      Děkuji Vlasti. Napodobne 🙂

      Odpovědět
  2. Anonym

    29 května, 2017 at 1:09 pm

    Opět jsem si bezvadně početla s pusou plnou slin

    Odpovědět
    • elikatesy

      29 května, 2017 at 2:08 pm

      Děkuju,maminko.

      Odpovědět
  3. Anonym

    7 června, 2017 at 1:51 pm

    Jen by mě zajímal osud toho hezkého štrůdlu – uspěl? neuspěl? Jaké bylo setkání kolegů s pro ně exotickou moravskou kuchyní?

    Odpovědět
    • elikatesy

      11 června, 2017 at 10:45 pm

      Samozřejmě se po něm jen zaprášilo 🙂

      Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Hodnocení receptu




Primary Sidebar

Vítejte!

Jmenuji se Eli a můj život se točí kolem jídla.
Chcete vědět víc? :)

Ať vám nic neunikne ;)

Loading

elikatesy

Včera jsem u @mouka_voda_sul zjistila, že je mez Včera jsem u @mouka_voda_sul zjistila, že je mezinárodní den croissantů. A náhoda tomu chtěla, že jsem je zrovna asi po roce upekla.
Receptů je spousta, i na blogu jej najdete, ale za ty roky, co jsem s nimi se střídavými úspěchy bojovala, mám pro vás několik tipů.
1) Použijte opravdu super máslo, v ideálním případě se vypravte do Makra a kupte 2kg blok suchého másla přímo na croissanty (má 84%tuku a je proto pevnější).
2) Máslo do těsta nezakládejte přímo z lednice, mělo by jít ohnout, aniž by se zlomilo. Příliš studené máslo se vám může při vyvalování začít lámat a laminace bude nepravidelná. Stejně tak těsto nenechávejte v lednici příliš dlouho mezi jednotlivými překlady. Záleží na teplotě u vás doma, kvalitě másla a rychlosti, s jakou pracujete, ale bude to něco mezi 30 a 60 minutami. 
3) Důkladně těsto podsypávejte moukou, aby se nelepilo, ale před každým překladem těsto pořádně oprašte štětečkem (mám klasický malířský asi 10cm široký, samozřejmě pořízený jen pro toto použití)
4) Při rozkrajování použijte pravítko. Ne, neodhadnete to. 😆
5) Nechte croissanty opravdu dobře nakynout. Pokud máte doma zimu, může to trvat klidně i déle než tři hodiny. V knížce Antonia Bachoura je uvedeno 2,5hod při 28°C. V Oh la la 3hod v kynárně na 28-30°C. Nedokynuté croissanty vám v troubě pustí máslo a budou se ze spodu spíš smažit. Než je dáte péct, měly by zdvojnásobit objem a doslova se do trouby třást. 😊 Pokud je necháváte kynout na vzduchu, přikryjte je igelitem, utěrka nestačí.
6) Dopečte je. Může se zdát, že už jsou na povrchu hotové, ale pokud nejsou důkladně upečené i zevnitř, tak se po vytažení z trouby uvnitř jakoby zhroutí. A je fakt škoda, když se vše povede a pak se to po... v cílové rovince. Bachour píše na 170°C (bude to horkovzduch) 18min, Oh la la 180-200°C 16min.  #foodblog #czechfoodblog #czechfoodblogger #foodstyling #foodphotography #foodstagram #boulangerie #croissants #croissanty #domacicroissanty #maslojelaska #dnespecu
🍫Brownies🍫 Uklízela jsem svoji čokoládovo 🍫Brownies🍫
Uklízela jsem svoji čokoládovou skříňku (jojo, mám čokoládovou skříňku 😄) a našla jsem zbytky čokolády, co jsem používala na obalování. Znáte to, zbytek je vám líto vyhodit, tak to vylijete na papír, necháte ztuhnout a pak na to zapomenete... 
A tak jsem se rozhodla, že než na to zapomenu znova, upeču raději brownies. Extra čokoládové brownies. 😊  INGREDIENCE 
300g tmavé čokolády
300g másla 
200g s světlého cukru muscovado
4 vajíčka
110g hladké mouky
40g kakaa
Velká špetka soli
1 lžička vanilkového extraktu 
100g vlašských ořechů
100g mléčné čokolády (ideálně Power od Callebaut)  POSTUP 
Čokoládu a máslo rozpustíme a necháme zchladnout. Vajíčka, cukr, sůl a vanilkový extrakt prošleháme, dokud se cukr nerozpustí (není potřeba šlehat až do pevné pěny). Mouku a kakao prosejeme. Vaječnou směs prošleháme s čokoládou a pak opatrně vmícháme mouku s kakaem. Nakonec zamícháme mléčnou čokoládu a vlašské ořechy (doporučuju předem namočit a opražit). Menší plech vyložíme pečicím papírem, nalijeme do něj těsto a pečeme na 180°C asi 25-30 minut. Nemá smysl zkoušet špejlí, brownies musí být trochu nedopečené. Před krájením nechte vychladnout, pokud chcete ostré řezy jako na fotce, tak i vychladit. Ale podávejte určitě v pokojové teplotě. 😊  #foodblog #czechfoodblog #czechfoodblogger #instafood #foodphotography #foodstyling #foodstagram #brownies #chocolate #callebaut #dnespecu #cokolada #cokoladovydezert
☕️ Kořeněné muffiny s kávou a ořechy☕️
Snídám prakticky jen sladké, ale snažím se, aby to mělo i nějakou vyživovou hodnotu a cukru spíš míň, než víc. 😊 A tak točím granolu, kaše, celozrnné lívance a sem tam nějaké to zdravější snídaňové pečivo. 😊
Tyto muffiny jsou bez lepku, neobsahují moc cukru (ve formě javorového sirupu) a krásně voní kávou a kořením. 
Co nejraději snídáte vy? Jste tým sladké 🥐🧇🥞 nebo slané 🍞🥓🍳?  INGREDIENCE 
150g ovesné mouky
100g mandlové mouky
15g kukuřičného škrobu 
3 lžičky chai koření (nebo perníkového)
1,5 lžičky bio kypřicího prášku
0,5 lžičky jedlé sody
125g jogurtu
1 vejce
50g rozpuštěného másla
80g javorového sirupu 
60g espressa (pokud chcete silnější kávovou chuť, můžete přidat ještě 1-2 lžíce mleté kávy)
Špetka soli 
75g vlašských ořechů  POSTUP
Všechny ingredience si předem vytáhněte z lednice. Doporučuju vlašské ořechy zalít vroucí vodou, nechat alespoň 10 minut odstát, pak propláchnout a opražit v troubě nebo na pánvi. Zbavíte se trpkosti a zvýrazníte jejich chuť. 
Pak už je to jednoduché, v jedné misce metličkou promíchejte všechny suché ingredience, v druhé misce pak jogurt, vejce, rozpuštěné zchladlé máslo, javorový sirup a espresso.
Tuto směs přilijte k suchým ingrediencí a promíchejte. Ne moc, jen dokud se vše nespojí. Pak přidejte nasekané ořechy a znovu krátce promíchejte. Těsto rozdělte do muffinové formy vyložené papírovými košíčky a pokud chcete, posypte drobenkou (30g jemných ovesných vloček, 20g ovesné mouky, 20g mandlové mouky, 20g třtinového cukru, 20g másla).
Vložte do trouby rozehřáté na 200°C, snižte na 180°C a pečte 15-20 minut, dokud špejle zapíchnutá do středu nevyjde čistá. 
Nechte vychladnout na mřížce  #foodblog #foodphotography
#czechfoodblog #czechfoodblogger #muffins #muffiny #sladkerecepty #dnespecu #sladkasnidane #zdravepeceni
Mangové tartaletky s kokosem právě přistály n Mangové tartaletky s kokosem právě přistály na blogu.🥭🥥😊 Křehké mandlové těsto, voňavý kokosový frangipane, mangové compoté a cremeux a kokosová namelaka, to je dohromady fakt moc příjemná a svěží kombinace. 
Tartaletky jsem dělala už na Sofiiny narozeniny, ale v prosinci samozřejmě nebyl čas a i ten leden je teď jakýsi divoký (zuby, virózy... s podrobnostmi vás nebudu zdržovat, ale jistě si to dokážete představit 🙈). Ale snažím se, snažím a tak tady máte první recept z naší oslavy. A druhý (čokoládově  čokoládová bomba) bude následovat.
Recept je na blogu jako vzdy i s podrobným postupem a spoustou tipů. ❤️
Mango and coconut tartlets. Almond pate sucree, coconut frangipane, mango compote, glazed mango cremeux and coconut namelaka. 🥭🥥
#foodblog #czechfoodblog #foodstyling #foodphotography #foodstagram #foodfluffer #patisserie #pastrychef #frenchpatisserie #tartlets #mangotartlets #coconut #francouzskacukrarina #cukrarina #dnespecu
A jakou první věc jste v tomto roce upekli vy? 😊
Já klasicky na Vánoce neodhadla množství ovoce a tak jsem hned po Silvestru pekla banánový chlebíček. 😄
Na blogu už spousta receptů z přezrálých banánů je, toto ale byla taková improvizace a moc se povedla, tak se o ni tady podělím. Velmi vláčný, ne moc sladký, s kousky čokolády a vlašských ořechů... Mňam 😋  🍌Banánový chlebíček🍌
3 přezrálé banány
100g cukru (použila jsem rapaduru a datlový, třtinového by stačilo i míň)
2 vajíčka 
100g jogurtu
100g rozpuštěného másla
100g jemných ovesných vloček
100g ovesné mouky
150g špaldové celozrnné mouky 
1 lžička skořice
1,5 lžičky bio kypřicího prášku
0,5 lžičky jedlé sody
špetka soli 
Hrst vlašských ořechů a hrst čokoládových čoček  Vše v předstihu vytáhnout z lednice, aby mělo pokojovou teplotu. Banány rozmačkat, rozšlehat s vajíčky, jogurtem, cukrem a máslem. 
Suché promíchat, pak společně s ořechy a čokoládou vmíchat do mokré směsi stěrkou, jen dokud se vše nespojí. 
180°C asi 50-60min (zkusit jehlou).  #foodblog #foodphotography #foodstyling #czechfoodblog #czechfoodblogger #instafood #dnespecu #bananabread #bananovychlebicek
Perníkové lanýže už jsou i na blogu. Krom toh Perníkové lanýže už jsou i na blogu. Krom toho, že tam recept pozděj snáz dohledáte, obsahuje článek samozřejmě i podrobnější informace k postupu. 😊
Tak vzhůru do nového roku, ať je sladký a pohodový. 🥳
Gingerbread truffles from gold chocolate. 
#foodblog #czechfoodblog #foodphotography #instafood #chocolatetruffles #gingerbread #goldchocolate #dnesnepecu #cokoladovelanyze #vanocnicukrovi #pernicky
Sledovat na Instagramu

Copyright © 2023 · Elikatesy