Dýňové skořicové rolky

Pokud žijete v Praze nebo někde v cizině ve „velkém světě“, je těžké se tomu vyhnout. Přicházející podzim nepoznáte podle toho, že začne žloutnout a padat listí, ale podle toho, že Starbucks začne prodávat „Pumpkin Spice Latte“. Zároveň se taky všude v časopisech a na internetu začne objevovat spousta receptů na dýňové pochoutky. A vlastně proč ne, dýně je krásná a neuvěřitelně univerzální zelenina a časy, kdy se pěstovala jen na semínka, a dužinu jsme znali maximálně jako kompot „ala ananas“ jsou už zaplaťpánbůh dávno pryč. Dnes už víme, že dýně je maximálně všestranná a dá se z ní připravit spousta skvělých věcí. Třeba skořicové rolky!IMG_2405.jpg

Celý příspěvek

Banánovo-datlové muffiny s vlašskými ořechy

Muffiny jsou strašně vděčná záležitost. Jsou jednoduché, rychlé, existuje nekonečné množství variant, jsou dobře přenosné (tedy ideální snídaně či sváča na cesty) a dají se snadno zamrazit. Proto se vyplatí mít v zásobě několik receptů na tyto dobrůtky. Co třeba banánové s datlemi a vlašskými ořechy?

IMG_4049

Celý příspěvek

Švestkový koláč s vlašskými ořechy

Počasí venku se z léta zlomilo do ubrečeného podzimu a tak jsem si doma vytvořila hřejivou atmosféru alespoň voňavým koláčem. Měla jsem švestky z trhu, takže základní ingredience byla jasná. Ale s čím je zkombinovat? Přemýšlela jsem nad křehkým koláčem s frangipane, což je sladká mandlová nádivka (původně kombinace mandlového krému a cukrářského krému, ale dnes je frangipane nazýván i samotný mandlový krém, sestávající z mandlové mouky, másla, cukru, vajec a mouky), ale měla jsem chuť použít spíše vlašské ořechy. A tak vznikla tento krasavec. 🙂   IMG_4023

Celý příspěvek

Celozrnný švestkový koláč s mandlemi

A od jahod rovnou ke švestkám. 🙂 Ach jo, to nám to léto zase uteklo… Zrovna včera jsme seděly s kamarádkou u Stalina, dívaly se na krásně osvětlenou Prahu a ucucávaly stříček, a bavily jsme se o tom, jak nám budou léto a letní večery hrozně chybět. Ano, budou, to je pravda, ale i babí léto a začínající podzim mají co nabídnout. Třeba burčák! Nebo to, že si lidi konečně přestanou stěžovat, jaké je vedro. A já si hold vytáhnu plyšové povlečení a teplé ponožky a pokusím se si v 20°C nestěžovat, jaká je mi zima. 😀

Ale zpět k jídlu. Je to klišé, barevný podzim, ale opravdu, září a říjen přináší plody krásných živých barev. Není to tak jásavé jako jaro, ale ony tlumené tóny žluté, červené a oranžové jsou na druhou stranu nesmírně uklidňující. Brouzdat se spadaným listím, ze stromů trhat švestky, jablka a hrušky, loupat čerstvé vlašské ořechy, vařit pořád dokola dýňovou polévku a samozřejmě, pít burčák! Když tak o tom píšu, vlastně se na ten podzim i začínám těšit. 🙂

Švestky jsou jedním z prvních poslíčků nastupujícího babího léta, a když jsem je zahlédla na trhu, hned jsem začala vymýšlet, jaký první švestkový koláč letos upeču. Švestky se krásně doplňují s hřejivým sladkým kořením a tak jsem se rozhodla pro tento voňavý, medem slazený koláč ze špaldové mouky. Přidala jsem mandle a myslím, že jsem se rozhodla dobře. 🙂IMG_3990

Celý příspěvek

Tvarohový dort s jahodami a bílou čokoládou ala Fraisier

Nebudu vám lhát, tento dort má s Fraisierem společné pouze ty jahody. Korpus je jiný, krém je jiný a ani jsem jej nezdobila marcipánem. Fraisier je tradiční francouzský jahodový dort a skládá se z genoise piškotu (jednoduchý piškot ze šlehaných vajec s minimem tuku) a krému musseline (cukrářský krém obohacený máslem). Ve škole jsme jej samozřejmě dělali a dokonce byl jeden z potenciálních zkouškových dortů v Intermediate.

Jahody po obvodu vypadají moc pěkně, ale já měla tentokrát chuť vytvořit něco lehčího, ideálně nepečeného. K jahodám se skvěle hodí bílá čokoláda a tak jsem nakonec vymyslela tento svěží tvarohový dortík. Není to nic složitého, hotový je za necelou hodinku a jediné, na co musíte dát opravdu dobrý pozor je pravidelné vyskládání jahod po obvodu a pečlivé vyplnění mezer mezi nimi krémem.IMG_3964.jpg

Celý příspěvek

Borůvkový koláč s mandlemi a kokosem

Z druhé předpracovní návštěvy Náplavky jsem si opět odnesla košíček borůvek. A aby se mi ten tvarohový koláč s drobenkou neomrzel (je to sice vysoce nepravděpodobné, ale riskovat to nehodlám), tak jsem se tentokrát rozhodla vyzkoušet jiný recept. Zamyslela jsem se nad kombinací chutí a co se k borůvkám hodí a hned mě napadly mandle, kokos a citron. Mandle jsou jemné a těstu dodají spíše vláčnost, než výraznou chuť, o tu se ovšem postará citron v kombinaci s kokosem. Ani tentokrát jsem se ale nevzdala drobenky, ta je k borůvkám prostě dokonalá. Ostatně drobenka vylepší takřka cokoliv. 🙂IMG_3940

Celý příspěvek

Borůvkový drobenkový koláč s tvarohem

Nedávno jsem šla v sobotu do práce. Souhlasím, zní to hrozně… 😀 Ale jak se v angličtině říká, every cloud has a silver lining. Nechodím do práce na 7, ale na 10 a to má tu výhodu, že jsem mohla vystoupit na Karláku a zajít se mrknout na Náplavku. Nebyla jsem tam už ani nepamatuju, pořád mi to jaksi nevychází a vzhledem k mému pracovnímu rozvrhu to vypadá, že tyto předpracovní rychlonávštěvy budou na dlouhou dobu jedinou možností. Ale to neva, i za půl hoďky se dá utratit spousta peněz za sezónní ovoce a zeleninu a sýry. A i sklenka frizzante se stihne. Ale to pšt… 😉

Trhem jsem si pomalu prošla od začátku až do konce a hned jsem věděla, že musím mít borůvky a hříbky (já bych fakt chtěla zajít na houby, ale krom toho, že nemám kdy, stejně,  bez jakéhokoliv přehnaného pesimismu, vím, že nic nenajdu…). Na co jsem využila hříbky, se dozvíte v některém z dalších článků. Ale co podniknout s prvními letošními opravdovými borůvkami, to byla naprosto jednoznačná volba. Drobenkový koláč s tvarohem. Je to jeden z mých nejoblíbenějších koláčů a krátká sezóna lesních borůvek zkrátka nepotřebuje žádné experimenty. Drobenka vylepší prakticky cokoliv a jemný tvaroh se s nakyslými borůvkami krásně doplňuje. Přidala jsem trochu vanilky a skořice a ta vůně linoucí se z trouby byla absolutně neodolatelná…IMG_3920

Celý příspěvek

Pečená pražma se zeleninou

Jedna ze supr výhod bydlení v Praze je možnost objednat si nákup jídla domů. Zvlášť když jste křehká žena, co by se přece neměla tahat s těžkými taškami nebo když chodíte z práce okolo půlnoci, kdy už je otevřená leda tak večerka, která má sice širokou nabídku alkoholických nápojů a cigaret, ale jídla tam moc nenajdete. Případně když pro vás platí obojí… 🙂

Přiznám se, že asi 90% nákupu jídla teď řeším právě tímto způsobem. Těch zbylých 10% jsou radosti a libůstky z trhů a specializovaných obchodů… Ale nejde jen o pohodlnost a to, že se mi nechce do krámu. Takový rohlik.cz má totiž opravdu širokou nabídku potravin, které v běžném supermarketu mnohdy ani nenajdete. Třeba maso a ryby. A tak si občas udělám radost a dopřeju si i něco jiného, než obligátního lososa. Třeba pražmu….IMG_3905.jpg

Celý příspěvek

Vietnamský salát

Mám za sebou docela dost kurzů vaření. A to nemyslím, jen ten „velký“, devítiměsíční na Cordon Bleu. Ještě předtím, než jsem svůj život obrátila o 180 stupňů, jsem si žila poměrně poklidně. Chodila jsem do práce na klasických osm hodin, pondělí až pátek, a gastronomií jsem se zabývala pouze ve svém volném čase. Mimo jiné se to projevovalo tak, že jsem si chodívala odpočinout na různé food akce nebo školení. Jeden z mých prvních kurzů byla vietnamská kuchyně s Kamu, se kterou jsem se předtím byla podívat i do Sapy. V té době jsem o asijské kuchyni skoro nic nevěděla a vlastně jsem tehdy ani neměla moc ráda koriandr. Což mi dnes, kdy si do salátu většinou nasekám celý svazek, přijde úplně nepochopitelné… 🙂IMG_3825

Celý příspěvek

Jak jsem projedla Londýn

Už ode dne, kdy jsem se z Londýna na podzim vracela domů, jsem se nemohla dočkat, až se sem vrátím zpět. Tak je to vždycky. Londýn zkrátka patří mezi má nejoblíbenější místa a nikdy mě neomrzí. Ostatně, jak říkal už Samuel Johnson, když je člověk unaven Londýnem, je unaven životem, neboť Londýn má vše, co život může poskytnout…

Pár měsíců zpět, jsme se s kamarádkou Kiki bavily, že by snad mohl klapnout červen, nejlépe v době konání Taste of London, ale měla jsem začátek roku trošku divoký, tak jsem až do dubna nevěděla, jak to dopadne. Ale, jak asi tušíte, vzhledem k tomu, že čtete tento článek, vše klaplo a já se měsíc a půl těšila jak malá, až se konečně vypravím na letiště, směr Londýn.

Sice to byl trochu punk, vůbec jsem nestíhala, začala jsem balit tři hodiny před odchodem z domu a absolutně jsem neměla vymyšlený itinerář (jak to obvykle mívám ve zvyku). Jen bylo jasné, že chci hlavně chodit a nasávat atmosféru a samozřejmě jíst. A nakonec to dopadlo víc než dobře. Pojďte se se mnou podívat, co všechno jsem stihla ochutnat… Celý příspěvek