Salát z grilované zeleniny se sýrem halloumi

Duben je podle mě nejkrásnější měsíc v roce. Možná je to dáno tím, že mám v dubnu narozeniny, ale myslím, že i pro chudáky slavící v lednu musí být duben mnohem hezčí… To, jak naráz šeď několika posledních měsíců vystřídá plejáda barev a vůní (i když chápu, že ti, co se od dubna neobejdou bez balení Zyrtecu, až tak nadšení nejsou), jak se lidi na ulici naráz mnohem víc usmívají… A samozřejmě se otvírají zahrádky a pije se Aperol na Náplavce a víno v parku (možná proto se naráz všichni tak usmívají).

Ovšem krom mnohem více příležitostí dát si nějaký ten alkoholický drink pro mě duben taky znamená začátek nové zeleninové sezóny. Začíná to nenápadně výpravou na medvědí česnek, a pokračuje to širokou nabídkou jarního lupení, ředkviček a především! Především chřestu! Chřest naprosto miluju a ty krátké dva měsíce, kdy je v sezóně si jej snažím užít co nejvíc. Tak jak mám běžně v lednici vždy papriku a cuketu, tak mám od konce dubna do poloviny června v lednici vždy chřest. Mám raději zelený, trošku z lenosti (nemusí se loupat), ale hlavně proto, že mi vyhovuje intenzivnější, tak trochu hrášková chuť. Dřív byl v obchodech k nalezení spíš výjimečně, ale posledních pár let jej naštěstí mají skoro všude. Třikrát hurá!

Chřest jsem znala už od dětství (jen ten bílý), ale neznala jsem jej jako chřest. U nás to byl vždy špargl. Rostl u babičky na zahradě a dávali jsme ho do polévky. Většinou pořádně rozvařit, ostatně jako většinu zeleniny v mém dětství. Připravovat zeleninu dokřupava jen s minimální tepelnou úpravou jsem se naučila až v dospělosti a byl to pro mě velký objev. Do té doby lehce ambivalentní vztah k zelenině se změnil v lásku až za hrob.

Letošní první chřest jsem se rozhodla oslavit tímto krásným salátem. Pro někoho možná netradičně jsem chřest nevařila, ale grilovala. Jen lehce, dokřupava. 🙂 A k němu jsem ogrilovala ještě cuketu a brokolici a upekla rajčátka. Salát doplnil můj oblíbený sýr halloumi, taktéž ogrilovaný. No co vám budu povídat. Krása!

IMG_3767.jpg

Celý příspěvek

Salát z růžičkové kapusty s brusinkami a pekany

V zimě sice na saláty moc chuť není, hlavně proto, že zelenina a zejména salátové listy nejsou v úplně nejlepší kondici (jak by taky mohly, když k nám často cestují přes polovinu světa), ale růžičková kapusta je výjimka. V lednu je naopak perfektní. Mnoho lidí k ní nemá úplně vřelý vztah, neboť jim ji zprotivila školní jídelna (jako tolik jiných věcí, co třeba špenát, fazolky nebo kopr? a nemůžu zapomenout na trauma všech traumat, kakao se škraloupem…fuj!). Růžičková kapusta, ostatně jako skoro všechna zelenina, je prostě nejlepší povařená jen chvilinku, nikoliv utrápená do šedivé rozblemcané hmoty. Nejenomže je chutnější, ale zároveň si i zachová více živin. V tomto salátu může být i syrová, ale pokud víte, že vám to na zažívání nedělá dobře (nebo jak eufemisticky vyjádřit, že se člověk zduje jak koza), můžete ji oblanšírovat nebo chvilku povařit na páře. Ale jen minutku, ať zůstane křupavá.

Tento salát je skvělý jako příloha, například ke krůtí či vepřové pečeni, ale bez problémů obstojí i jako lehčí večeře. Místo gorgonzoly můžete použít i fetu či jakýkoliv jiný výrazný sýr, nebo sýr úplně vynechat a místo něj přidat vyškvařenou slaninu. Na rozdíl od jarních a letních salátů obsahujících křehké lístky, které rychle vadnou, vydrží tento salát v lednici klidně i pár dní.

IMG_3056 Celý příspěvek