• Skip to primary navigation
  • Skip to main content
  • Skip to primary sidebar

Elikatesy

Instagram
  • Recepty
    • Kynuté a plundrové těsto
    • Odpalované a listové těsto
    • Tartaletky a koláče z křehkého těsta
    • Koláče, řezy, bábovky
    • Dorty, cupcaky a cheesecaky
    • Mousse dezerty
    • Muffiny a rychlé chlebíčky
    • Sušenky, cukroví a drobné sladkosti
    • Vegan a raw
    • Chleba a slané pečení
    • Zelenina a slané recepty
    • Základy
  • Zdravá strava
  • Londýn & Cordon Bleu
    • Basic
    • Intermediate
    • Superior
    • Londýn
  • Slovníček
  • O mně
  • Kontakt

Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 5

7 srpna, 2017 od elikatesy

Víkend jsme odstartovali už v pátek kulturou, zašli jsme si na milý muzikál s názvem Annie. Saeed a Srishti si pak chtěli zajít na pizzu, tak jsme zašli do Pizza Pilgrims v Covent Garden, kde měli mít pizzu prý opravdu výbornou a navíc za vcelku rozumnou cenu (na Londýn). Na mě už bylo na jídlo trochu pozdě, ale koštla jsem a potvrzuji. 🙂

V sobotu jsme pak měli sraz na oběd v Soho, v restauraci Kricket, kde se vaří moderní pojetí indické kuchyně ze sezónních surovin. Opět jsme si objednali mnoho pokrmů a jedli „family style“, abychom ochutnali co nejvíc. Chutnalo mi skoro vše (až na dezert, který byl příliš kardamomový), ale především z dýně v makhari omáčce jsem byla úplně paf…

Ale neměli jsme sraz pouze na jídlo, měli jsme i další kulturní plán. Návštěvu Buckinghamského paláce. Ještě nikdy jsem tam nebyla, protože se otevírá pouze v létě, když je královna na dovolené ve skotském Balmoralu, a já většinou do Londýna jezdívala na jaře či na podzim. Takže až letos byla konečně příležitost! Pro veřejnost jsou otevřeny reprezentační místnosti, kde královna přijímá hosty či pořádá bankety a jiné slavnostní akce. Tož hezké to tam mají, ale Lednice je Lednice… 🙂

Dali jsme si pak odpolední čaj a scone a zahradě, lilo jak z konve a víc anglické už to asi ani být nemohlo. 🙂

buckingham

Odpolední čaj v Buckinghamském paláci

Měli jsme objednanou i prohlídku zahrady, ale naznali jsme, že na to kašlem a raději si zašli do nejstaršího londýnského knihkupectví, kde jsme objevili celou velkou místnost plnou kuchařek! Ráj…    

V neděli už mi pak nezbylo nic jiného, než dodělávat resty a papíry do školy. Především recepty na entremet, který jsme měli připravovat už v pondělí… Ale krom toho jsem ještě upekla první chleba z mého čerstvě narozeného kvásku. Pro ty, které to zajímá, kvásek se jmenuje se Evža. 🙂

chleba

První, trošku placatý, ale chuťově moc dobrý kváskový chleba

A v pondělí už pak hurá do školy. Týden začal demem s chefem Javierem. Připravil dva entremety a ukázal nám několik nových receptur. Například jak použít feulletine (taková křupavá drť z křehkých sušenek), jak připravit brûlée nebo lemon curd jako vnitřní vrstvu a vůbec, jak vlastně celý entremet sestavit.  Jakože super, ale toto sakra měla být úvodní hodina k entremetům minulý týden (ne zcela zbytečný „úvod“, ve kterém nikdo netušil, která bije). Tak bychom měli alespoň čas naše recepty dle tohoto návodu sestavit či alespoň upravit. Takto nám toho času moc nezbylo, protože praktická začínala hned poté…

entremet chef

Entremety chefa Javiera

Můj entremet se skládal z kakaového sablé (velmi křehké máslové těsto), joconde piškotu po stranách, skořicového cremeux na piškotu nasáklém kirchem jako vnitřní vrstvy, mousse z bílé čokolády a třešňové polevy. Recepty jsem povětšinou převzala z Cordon Bleu, jen cremeux jsem použila odjinud, takže jsem jej v neděli raději vyzkoušela.

Měli jsme dvě praktické po sobě, v prvních dvou a půl hodinách jsme měli připravit celý dortík, až na polevu, v druhé hodině jsme si pak hráli s čokoládou a tuile sušenkami. Časový plán jsem jakž takž měla připravený a jen doufala, že vše půjde bez větších zádrhelů.

Začala jsem vnitřní vrstvou, která musela co nejdřív do mrazáku. Jednalo se jednoduše o skořicové crème anglaise ztužené želatinou. Pak jsem připravila sablé, vyválela a dala do ledničky ztuhnout. Dále jsem připravila dekor pastu, a to jak na ozdobu piškotu, tak na tuile. Dekor jsem rozetřela na silikonovou podložku, dala ztuhnout a pustila se do piškotu. Jakmile byl hotový, rozetřel se na dekor a hned putoval do trouby, společně s kakaovým sablé. Uklidila jsem, připravila imbibage (cukrový sirup s alkoholem) a pak už se pustila do příprav na pěnu (créme anglaise a rozpustit čokoládu). Pěnu jsem ale dodělala až v momentě, kdy jsem měla vyloženou formu piškotem a sušenkou a vedle připravenou vnitřní vrstvu skořicového cremeux na piškotu s kirchem. Je lepší mít vše po ruce, než se začne připravovat pěna, protože jakmile začne tuhnout, je třeba postupovat velmi svižně. Na tomto bodě několik spolužáků celkem pohořelo…

Má pěna ale vyšla docela hezky a dortík putoval do šokárny za hezký čas, dvě hodiny a 15 minut. Při zkoušce ale budeme muset krom jednoho velkého entremetu taky připravit dvě menší servírované porce, takže to samozřejmě zabere dýl…

Po krátké přestávce jsme si mohli začít hrát. Dekor pastu jsem měla hotovou, takže jsem tím ušetřila trochu času a mohla si o to dýl hrát s čokoládou. Obrovskou radost jsem měla z toho, že jsem čokoládu vytemperovala velmi rychle, napoprvé a především zcela bez teploměru. Juch! Zkusila jsem si různé dekorace, abych měla víc na výběr, spirálky, stříkaný design, vykrojené ozdoby a taky „cigaretky“, které ale rozhodně na zkoušce dělat nebudu. Čokoláda se roztírá na pracovní desku, tuhne hrozně pomalu a docela tím blokuje jakoukoliv jinou práci… No alespoň to vím. 🙂  Tuile byly trochu horší, musím vychytat tloušťku a taky tvarování po vytažení z trouby musí se to udělat prakticky nadzvukovou rychlostí, jinak sušenka ztvrdne a je po ptákách.

Vše jsme si zabalili a odložili na další den, kdy jsme měli entremet dodělávat.

Chef Olivier na nás ke konci již tradičně 20 minut hulákal, jak jsme pomalí, neorganizovaní a vůbec úplně ostudní, ale už jsme si zvykli a známe ho, takže jsme si z toho až tak moc nedělali…

V úterý jsme naše entremety dodělávali. Moc na práci už toho nebylo, jen jsme jej polili glazurou, vytáhli z formy a dozdobili.

entremet

Entremet celkový pohled

crosscut

Entremet, průřez

A pak už mohl chef Olivier hodnotit (nebo spíš kritizovat). Každý entremet rozebral opravdu poctivě, i rozkrojil a ochutnal, ale protože je to chef Olivier nenechal na nás nit suchou. U mě se mu nelíbil příliš tuhý střed a zcela ztrhal ozdoby. Já na své spirálky byla ale naopak velmi pyšná. 😀 Sušenka se prý příliš rozplývala. No to je ale snad účel ne? Celkově mi tento feedback sice na sebevědomí moc nepřidal, ale receptů se jen s drobnými úpravami (především množství želatiny) můžu víceméně držet. Jen tedy vychytat lepší dekorace, ale opravdu nevím, jestli jsem něčeho složitějšího schopná…

Po této hodině jsme měli náš cuisine půlsemestrový tutoriál, kde jsme se dozvěděli, jak si zatím vedeme. Mám i slabší momenty, ale celkově si v kuchařině nevedu špatně. Chef David se s námi ale nebavil ani tak o tom, jak si vedeme, ale spíš o našem zkouškovém pokrmu. Shodli jsme se spolu, že odpalované těsto prostě nefunguje. Připadá mi, že můj pokrm vypadá, jakože na hlavní chod položím kanapku. Sice chutná moc dobře, ale k celkovému konceptu se prostě nehodí. Přemýšlím nad bagetou, na praktické, na kterou jsou maximálně dvě a půl hodiny jsem pečivo dělat nechtěla, ale na zkoušce máme 4 hodiny a to už by se stihnout dalo. Nebo možná slané tuile. No nevím, každopádně nad tím musím ještě hodně zapřemýšlet…

Středu jsme odstartovali cukrářskou lekcí, kde jsme se poprvé bavili o naší akci, která se bude konat příští týden. V cukrařině pořádáme odpolední čaj. Taky na tuto akci jsme se minulý semestr byli podívat. A odcházeli pak zcela udoláni cukrem… Opět pracujeme v menších, čtyřčlenných týmech a každý tým má za úkol připravit čtyři dezerty. Dezerty přidělené mé skupince mi sice nejsou ani trochu sympatické, ale s tím samozřejmě nic nenadělám. Připravujeme levandulové éclairs (levandule, fuj), citrusový savarin (kobliha nacucaná cukrovým sirupem, fuj), třešňový financier (to sice není fuj, ale ani nic extra zajímavého či dobrého a navíc to obsahuje protivnou dekoraci – z tahaného cukru) a meruňkovo-jogurtovou mousse (taky to není fuj, ale platí všechny tři body jako pro financier, protivná dekorace je ale v tomto případě květina z cukrové pasty).

Pozitivní na této hodině bylo, že jsme se poprvé za celé naše studium potkali s chefkou Julie, která je vedoucí Pâtisserie a je strašně sympatická a milá (nepříliš častá charakteristika u cukrářských chefů). Dělá skoro výlučně superior a my máme bohužel velkou smůlu, protože si zlomila ruce (ano, ruce, jakože obě) a tím pádem nemůže dělat dema, ani být v kuchyni při praktických. Tak nám alespoň povykládala o dýchánku…

Po této lekci následovalo cuisine demo s chefem Davidem. Pokračujeme ve vegetariánské kuchyni a chef připravil hned tři pokrmy. Uzený artyčok s omáčkou z restovaného ječmenu, špaldovou koláč s fenyklem a jablkem a dýňový tarte tatin (obrácený koláč). Viděli jsme nový způsob uzení, tentokrát jsme udili na slámě. Omáčka ze zrní byla taky novinka a chutnala překvapivě dobře. Chef David tentokrát nezvykle nezkoušel nic moc navíc, protože se třemi chody toho měl i tak dost na práci…

vege1

Tři vege pokrmy chefa Davida

Praktická, po dlouhé době se chefem Emilem, následovala hned po demu. Připravovali jsme pouze dýňový tarte tatin a asi abychom se nenudili, tak i zeleninový vývar (zas, proč?). Z dýně jsme vykrojili kolečka, orestovali a prakticky rovnou upekli do měkka. Ze zbytku jsme připravili pyré a mohli jsme orestovat semínky či nakrájet malé kostičky na ozdobu. Dále jsme měli slaný ořechový crumble a cavolo nero (druh kapusty). Se svým platingem jsem tentokrát byla celkem spokojená, ale chef Emil mi řekl, že vše je sice připravené správně a na mém talíři není nic špatného, ale že ode mě čekal víc… Především mu na talíři chyběl kyselý element, který by narušil sladkost karamelizované dýně, ale jediná možnost z našich surovin byl octový dresink a to jsem prostě nechtěla. Kdybych tento pokrm připravovala doma, přidám určitě jogurt nebo crème fraîche, ale to jsme v kuchyni k dispozici bohužel neměli…

tarte tatin eli

Můj dýňový tarte tatin

Ve čtvrtek jsme zakončili průlet vegetariánskou kuchyní a to demem, ve kterém chef Colin připravil tři další bezmasé pokrmy a pak praktickou, ve které jsme připravovali náš vlastní recept. Na demu chef vařil mrkev v solné krustě s hummusem, „polentu“ z cizrnové mouky se španělskou omáčkou romesco a grilovanými cuketami a nakonec polévka z mangoldu s kozím tvarohem. Musím říct, že po chuťové stránce, možná pro mnohé překvapivě, ale za mě asi nejpovedenější hodina, co jsme zatím měli. Především omáčka romesco (rajčata, paprika, česnek, mandle, olivový olej a chléb na zahuštění) byla opravdu nepřekonatelná, i když polévka s naprosto božím kozím tvarohem jí zdatně konkurovala. Pečením zeleniny v solné krustě si nejsem úplně jistá, kuřeti či rybě tato úprava určitě prospěje, maso tak zůstane krásně šťavnaté, ale zeleninu bych asi klidně jen zabalila do alobalu. Myslím, že výsledek by byl prakticky stejný a vyplýtvalo by se míň materiálu…

vege 2

Tři vege pokrmy chefa Colina

Po tomto demu následovala praktická, opět se chefem Emilem. Ze seznamu surovin jsme měli připravit náš vlastní vegetariánský pokrm. Já jsem se rozhodla pro salát ze špaldy, grilované cukety a artyčoků s dresinkem z pečeného česneku, narychlo naloženou řepu, mátové pesto, jogurtový dresink a sladko ostré makadamové oříšky. Začala jsem vykapáním jogurtu a upečením česneku a pokračovala octovým nálevem s pomerančovou kůrou a chilli, do kterého jsem na dvě hodiny dala vykoupat tenké plátky malé řepičky. Pak jsem se pustila do salátu. Cuketu jsem rovnou grilovala, ale artyčok jsem po očištění nejdřív uvařila v páře a grilovala až následně. Chef Emil procházel kolem a říkal, že za tak krásně očištěné artyčoky by na mě každý Francouz byl hrdý. 🙂 Po ogrilování jsem zeleninu smíchala se špaldou a dresinkem z pečeného česneku, citronu a olivového oleje. Pesto se skládalo z máty, česneku, citronové šťávy, slunečnicových semínek a olivového oleje. Makadamové oříšky jsem nadrtila, smíchala se špetkou soli a cukru a ždibcem římského kmínu, skořice a chilli, a následně orestovala do zlatova. Vykapaný jogurt jsem jednoduše smíchala s trochou olivového oleje, pomerančové šťávy a soli. A pak už mohla servírovat.

vege eli

Má volná interpretace vegetariánského pokrmu

Krom nedovařené špaldy se mi myslím vše docela povedlo a ani plating nebyl úplně nejhorší, i když (jako vždy), když se na talíř podívám, hned vidím, co bych změnila. Chefovi Emilovi vše chutnalo, jen ho mrzelo, že jsem artyčoky skovala do salátu, raději by je viděl vystavené nahoře na salátu. Ale jinak byl feedback víceméně pozitivní.

Po praktické následovala ještě jedna večerní hodina, což je obvykle vopruz, ale tentokrát se jednalo o sýrovou lekci a naše poslední setkání s Cheesemanem Tomem (fňuk). Na naše závěrečné setkání si pro nás připravil své nejfajnovější sýry. Jednalo se nejrůznější způsoby srážení i zrání, ale všechny sýry měly společné to, že se k nim dalo přiřadit jedno konkrétní jméno. Tedy nebyly to sýry z „nějaké farmy“ nebo nedejbože z velkovýrobny. Pod všemi sýry byli podepsáni konkrétní farmáři a s mnoha z nich se Tom i osobně zná. Ochutnali jsme například Caboc, nejstarší skotský sýr chutnající skoro jako máslo (taky má 70% obsah tuku). Nebo Brillat Savarin, další ze super krémových tučných sýrů, navíc proložený lanýži. Nebo krásný Reblochon či  nejlepší Roquefort na světě… Celkem jedenáct vzorků zcela výjimečných sýrů a do toho Tomovo zapálené vyprávění, to vůbec nebylo špatné zakončení dne!

cheese lecture

Vynikající večeře, sklenka vína k tomu a úplný ideál

Pátek. Konečně! Týdny jsou čím dál delší a víkendy čím dál kratší, se mi tak nějak zdá… 😀 Ale jak nám chef Anthony na prvním demu dne připomněl, bylo to demo číslo 16 a tím se oficiálně dostáváme do druhé poloviny našeho posledního semestru. Uf, blížíme se do cílové rovinky…

Krátké vegetariánské dobrodružství skončilo a tak znovu frčíme maso. Poprvé jsme připravovali holoubě. Ale jakože ne, že by byl ve fyziologii holouběte nějaký extra rozdíl od malého kuřátka či křepelky… Lépe řečeno, není to žádný rozdíl. 🙂 Holoubě se připravovalo na dva způsoby, stehna se nadívala a pošírovala a prsa se společně s nádivkou plnila do zelného listu a balila do podbřišnice (takže vlastně takové nóbl choux farci – kdo si ještě pamatuje?). Nádivka byla naše stará známá kuřecí pěna (poprvé jsme nad ní plakali při přípravě kuřecích vagín v basicu a od té doby ještě mnohokrát…), ale tentokrát byla vylepšena o foie gras. Už jsme asi fakt velcí, že nám věří i s takto drahýma surovinama. 🙂 Pro představu, jedno holoubě, vážící zhruba 250g stojí kolem £8 (cca 240,-) a 500g foie gras cca £55 (1650,-). Plus ještě lesní houby, to taky není nejlevnější záležitost a celý pokrm by tak stál minimálně takových £35-40.

holub chef

Holub na dva způsoby a pomerančový dortík

Chef na demu připravil ještě citronové dortíky s krásně tekutým středem. Vlastně takovou svěží variaci fondantu. Čokoládový fondant sice nepřekoná nic, ale špatné to rozhodně nebylo svěží. Kdyby tady náhodou bylo léto (a ne 15 stupňů), tak je to možná i lepší. 🙂

Praktická následovala hned po demu. Nejdříve jsem připravila pěnu, než se u robotů vytvořila fronta a síto, kterým se maso protíralo, bylo čisté a ne plné všemožného humusu… Pak jsem zpracovala holoubě. Odsekla se křídla a krk, odřízla stehna (ty bylo potřeba částečně vykostit) a prsa, a skelet se rozsekal na kousky. Křídla, krk a skelet putovali na jus. Pak se naplnila stehna, která se pomalu pošírovala a nakonec zelné listy, které se zatáhly na pánvi a pak dotáhly v troubě. Cílový stupeň bylo medium. Na přílohu jsme měli houby, které se orestovaly se šalotkou. Já si jednu hezkou půlku vyžebrala od Srishti a ogrilovala ji. Navíc jsem připravila spálenou cibuli, kterou jsme si schovala z jus a vypekla kuřecí kůži (z prsa, ze kterého se připravovala pěna). Vypekla jsem i holubí kůži, ale kuřecí byla lepší, tak jsem na posypání hub použila tu. Po vytažení zelných listů z trouby jsem se trochu bála, že jsem je přepekla, ale termometr se opět ukázal jako potvora nespolehlivá a má prsíčka byla zcela dokonalá. Alespoň mi to řekl chef Colin, kterému se moc líbil i talíř celkově. Takže jak týden začal docela negativně v cukrařině, tak skončil víceméně pozitivně v kuchařině. To už je tak nějak klasika…

holub eli

Má holubí prsíčka v nádivce s foie gras

Na závěr dne jsme měli ještě jedno demo a to na náš povinný zkouškový předkrm. Jedná se o špenátem nadívaný králičí hřbet sous vide, cuketový květ nadívaný kuřecí pěnou (nedělám si srandu, jedna pěna na každou zkoušku!) a oblohu z asi deseti různých drobných elementů. Vše jednoduché (uvař vejce a protři sítem, spař a oloupej rajče, nasekej na drobné kostičky, nasekej okurčičku, nadrobno nakrájej bramboru a uvař, nasekej petrželku, estragon,…), ale dohromady to zabere děsně času… A zcela výjimečně v superior, ani nemáme volnost v platingu, talíř musí být zcela totožný s předlohou. Na druhou stranu, je to sous vide, a správný stupeň uvaření masa je proto téměř zaručen. Ale uvidíme v pondělí, to si přípravu vyzkoušíme poprvé. Tato praktická bude následovat po 6 hodinách příprav na náš cukrářský čajový dýchánek. Bájo, máme se na co těšit…

 

Kam dál?

  • Sýrové tyčinkySýrové tyčinky
  • Jarní bruschettyJarní bruschetty
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 10 – ExamsSuperior Cuisine & Pâtisserie, Week 10 – Exams
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 6Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 6
  • Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 3Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 3
  • Intermediate Cuisine & Pâtisserie, Week 11 – ExamsIntermediate Cuisine & Pâtisserie, Week 11 – Exams

Rubriky: Londýn & Cordon Bleu, Superior Štítky: chleba, Londýn, londýnské restaurace, sýr

Předchozí článek « Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 4
Další článek: Superior Cuisine & Pâtisserie, Week 6 »

Reader Interactions

Comments

  1. Marie

    27 ledna, 2022 at 9:56 am

    Prostě super!

    Odpovědět
    • elikatesy

      27 ledna, 2022 at 7:18 pm

      🙂

      Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Hodnocení receptu




Primary Sidebar

Vítejte!

Jmenuji se Eli a můj život se točí kolem jídla.
Chcete vědět víc? :)

Ať vám nic neunikne ;)

Loading

elikatesy

Když už jsem připravovala plundrové těsto, ta Když už jsem připravovala plundrové těsto, tak jsem rovnou připravila i listové na druhý úkol z cukrářského maratonu, Xavierovo malinové mille feuille. Máslové překládané těsto a temperování čokolády, prostě ideální dezert na přípravu do tohoto počasí. 🤣 Ale bylo to moc moc dobrý, maliny dodaly svěžest a dezert byl moc skvěle vyladěný. Křehké listové, jemný krém, nakyslý gel a finální křupnutí v podobě ozdoby z temperované čokolády... Super kombinace, díky za recept! 😋🤗
#topcakemaraton3 #topcakemaraton3_xavier 
#foodblog #foodstagram #foodphotography #foodfluffer #frenchpatisserie #pastrychef #francouzskacukrarina #millefeuille #raspberries #chocolatedessert
Na tento úkol z cukrářského maratonu jsem se o Na tento úkol z cukrářského maratonu jsem se opravdu těšila. 😊 Překládané těsto připravuju moc ráda, začalo to kdysi listovým, které už bych dnes nekoupila a pokračovalo plundrovým, se kterým jsem sice nějaký čas bojovala, ale teď už jsme kamarádi. Teda většinou. 😅 
Ovšem stejně jako do makronek jsem se ani do plundrového těsta od porodu nepouštěla, protože přece jen není úplně časově flexibilní. Ale výzva je výzva a nakonec to šlo celkem hladce. 😊
Teda... časově to sice hladce šlo, ale pár zádrhelů se přece jen vyskytlo. 🙈 To jsem tak založila máslo a válím první překlad, když mě napadlo, že to těsto v lednici moc nenakynulo. Neměla jsem už staré droždí? No... měla. 🤦‍♀️ Vzhledem k tomu, že už jsem založila máslo, rozhodla jsem se v práci pokračovat, ale neočekávala jsem moc valný výsledek. A jaké překvapení, těsto se nakonec vzchopilo a krásně nakynulo. 🤩
Druhý zádrhel byl, že mi večer došlo, že vlastně doma nemám moc věcí, čím bych mohla danishe naplnit. Zachránily mě Sofinčiny meruňky a loňské borůvky v mrazáku. 😄 
První danishe jsou plněné vanilkovým krémem, meruňkami a sekanými pistáciemi a druhé citronovým mascarpone (kdybych měla doma tvaroh, dala bych raději ten), borůvkami a mandlemi. 
Moc díky, Aleši @mouka_voda_sul za super výzvu, ráno dnes bylo sladké a voňavé... ☀️
#topcakemaraton_3 #topcakemaraton3_ales #plundrovetesto #danishpastry #laminateddough #foodblog #foodstyling #foodphotography #czechfoodblog #foodstagram #foodfluffer #dnespecu
Pomalu doháním resty. 🙂 Čtvrtý úkol z cukrá Pomalu doháním resty. 🙂 Čtvrtý úkol z cukrářského maratonu, mousse dort s  jahodami, pistáciemi a mangem. Dezert jsem udělala ve formě monoporcí a trošku přeházela pořadí náplní. Zbyl mi pistáciový krém, tak jsem k němu přidala trochu bílé čokolády a použila jej na ozdobu. 
Dezert sklidil velký úspěch, kombinace pistácií, jahod a mangové mousse byla skvělá. ❤️
#topcakemaraton_3 #topcakemaraton3_tomas #foodblog #foodstagram #foodphotography #frenchpatisserie #moussedessert #francouzskacukrarina #mousse #strawberries #pistachio #mango
Sablé breton aneb něco mezi velkou máslovou sušenkou a křehkým koláčem. 🙂 Toto je vylepšeno mandlovou drobenkou (drobenka vylepší skoro všechno...) a doplněno bezinkovým vanilkovým créme diplomate (cukrářský krém odlehčený ušlehanou smetanou), jahodový gelem, čerstvým ovocem a bezem. 
Svěží a voňavá jarní variace. 🍓🌼
Recept na blogu, odkaz v biu a ve stories. 😊
Sablé breton with almond streusel, eldeflower and vanilla créme diplomate, strawberry gel, berries and eldeflowers.
#foodblog #czechfoodblog #foodstyling #foodphotography #foodstagram #foodfluffer #frenchpatisserie #frenchbaking #sablebreton #eldeflower #berries #francouzskacukrarina #dnespecu #krehketesto #jahody #bezinky
Piňa Colada, aneb koktejl z kokosového financier Piňa Colada, aneb koktejl z kokosového financieru, ananasového compoté a mousse z bílé čokolády. 😊
Zdobeno vanilkovou kokosovou namelakou, kandovaným ananasem a korálovou oplatkou. 
Recept i s podrobnými informacemi najdete na blogu, odkaz dávám do bia a do stories. 😉
Piňa Colada petit gateaux. Moist coconut financier, pineapple compoté and white chocolate mousse, decirated with vanilla coconut namelaka, candied pineapple and coral tuile. 
#foodblog #foodstyling #foodstagram #foodphotography #foodfluffer #czechfoodblog #frenchpatisserie #pastrychef #francouzskacukrarina #cukrarina #pinacolada
Makronky z třetího úkolu z #topcakemaraton_3. J Makronky z třetího úkolu z #topcakemaraton_3. Jsem moc ráda, že jsem se po delší době dokopala k makronkám, vyzkoušela novou troubu a dobře to dopadlo (145°C 20min byly nejlepší). Jedu si svou osvědčenou italskou metodu, jinak bych to už asi ani neuměla. 🙈 Mouku používám vždy x-fine od @dianacompanycz, ale ještě ji projedu v robotu s cukrem, jsem už tak zvyklá a líp poznám macaronage... Bílky používám pasterované. Tyto makronky jsou barvené přírodně, o zelenou se postarala matcha, hnědou kakao a koření a žluté jsou barveny kurkumou. Náplně byly skvělé, obzvlášť orient. I matcha s jägerem mě velmi příjemně překvapila. 😊
Moc díky Vladi @vladryasnyy za skvělou výzvu a top recepty. ❤️
#topcakemaraton3_vlad 
#makronky #macarons #frenchpatisserie#francouzskacukrarina #frenchbaking #foodstyling #foodfluffer #foodstagram #naturalcolours #pastrychef
Sledovat na Instagramu

Copyright © 2022 · Elikatesy