Jak si užít Londýn jako Londýňan

Londýn je už dlouhé roky mé oblíbené město. Prakticky od chvíle, kdy jsem zde před 12 lety byla poprvé, jsem kouzlu Londýna propadla, a jak jen to šlo, jsem se sem vracela alespoň na krátké výlety. Proto jsem při rozhodování, kam na kuchařskou školu, prakticky ani chvíli neváhala. Devět měsíců v Londýně? Yes, please! Věděla jsem, že je to absurdně drahé město (to jsem ale ještě nevěděla, jak moc absurdně), ale tuto příležitost jsem si prostě nemohla nechat ujít. Navždycky budu vděčná, že jsem tu mohla alespoň pár měsíců žít a pozorovat toto fascinující město nejen jako turista, ale tak trochu jako „domorodec“. V tomto článku se s vámi podělím o pár svých postřehů o tom, jak si Londýn užít jako pravý Londýňan. 🙂 Nejdřív se ovšem podíváme na to, jaký vlastně takový typický Londýňan je.

• Na nohou má tenisky a na zádech baťoh (v případě ženy občas velká kabelka přes ruku) a to i v případě, že má na sobě jinak oblek či kostýmek.
• Na uších má sluchátka, v jedné ruce telefon a ve druhé kafe v kelímku z Pret, Starbucks či Costy (pokud je to kafe z Pod či Pure, tak má na sobě pravděpodobně legíny a přes záda podložku na jógu).
• Má velmi odhodlaný výraz (možná až trochu agresivní) a rázným krokem uhání za svými povinnostmi.
• Absolutně při tom ignoruje veškeré dopravní předpisy. To proto, že tady to není bráno jako předpisy, ale spíše doporučení. Nic nejede, tak proč bychom stáli na červenou? Auta stojí v koloně? Tak se jednoduše propleteme mezi nimi…My Londýňani, totiž spěcháme!
• Londýňan toho moc nenavaří, zejména přes týden. Londýňan má proto většinou v ruce papírovou taštičku z Pret, Eat, Itsu nebo třeba Tossed (všechno jsou to řetězce rychlého a relativně zdravého stravování), kterou si nese do práce, aby pojedl u počítače. Pokud má štěstí, utrhne se z práce a venku zrovna nelije, sní si oběd v blízkém parku (všude je tu nějaký blízký park). S výjimkou nočních návratů z pařby, kdy se to přece nepočítá, nejí v McDonaldu ani KFC. Tam jí především školáci v uniformě, dělníci a turisti.
• Přestože Londýňan moc nevaří, jídlo miluje. Rád o něm mluví, rád chodí do restaurací či na trhy a za jídlo utrácí skoro tolik, jako za metro…Žertuju, za jídlo utratí samozřejmě mnohem víc, ale měsíční výdaje jak za hromadnou dopravu, tak za jídlo, jsou tu zcela skandální. Jen pro představu, měsíční lístek na metro v Londýně stojí zhruba tolik, co roční lístek v Praze.
• Metro Londýňan nenávidí nejen kvůli tomu, kolik ho stojí. Londýňan nenávidí především lidi v metru. Pokud cestujete ve špičce s velkým kufrem, vysloužíte si od Londýňana pár opovržlivých pohledů (pokud sám Londýňan náhodou musí cestovat ve špičce s kufrem, hluboce se za to stydí a hází okolo sebe kajícné pohledy). O matkách s kočárky si taky nemyslí nic moc dobrého, ale své pobouření nedává v tomto případě najevo. Pokud náhodou stojíte nalevo na eskalátoru, vysloužíte si „Excuse me!“ takovým tónem, že je to jakoby vás polili kbelíkem ledové vody. Hledejte Oysterku po kapsách až před turnikety a kdyby pohledy zabíjely, tak na místě padnete. Ještě jednou opakuji, Londýňan spěchá!
• A to je takový zajímavý paradox. Londýňan je opravdu strašně netrpělivý. Čekat 2 minuty na metro se jeví jako zcela neopodstatněná a trýznivá ztráta času. Má toho přece tolik na práci!! Ovšem čekat v pátek večer hodinu a půl před restaurací, která nebere rezervace… to je něco naprosto jiného!
• Po práci jde Londýňan často před hospodu. Ano, před hospodu, nikoliv do hospody. Tam stráví jen pár minut, než si u baru objedná. Pak se odebere před hospodu a tam se svými kolegy kravaťáky hlasitě oslavuje konec pracovního dne. V pátek se to často protáhne a přesunou se do baru. Noc pak končí strastiplnou jízdou nočním autobusem a prasením ve fast foodu či stánku s kebabem.
• Krom tohoto občasného zaškobrtnutí se ovšem Londýňan udržuje v kondici. Rád běhá či chodí do posilovny a nepohrdne ani jógou. Sportuje skoro určitě o víkendu, často sportuje před prací (začíná pravděpodobně v 10, takže to bez problémů stihne) nebo dokonce běhá do práce, ale občas si zasportuje i po práci místo obligátní hospody. Jeho sportovní oblečení je v tom baťohu, co má na zádech…
• Víkendy Londýňan tráví rád venku. Parky při pěkném počasí doslova přetékají lidmi, všichni piknikují a popíjí, sportují, hrají si se psem a celkově jsou taková reklama na štěstí. V parcích, na rozdíl od metra či ulice, uvidíte i vzácný úkaz, usmívajícího se Londýňana. Krom parků se Londýňan rád vypraví i na Southbank či na nějaký streetfood market. A samozřejmě nesmí chybět brunch, nejlépe s bezednou sklenkou prosecca či Bloody Mary.
• Ono se tu totiž docela zvesela slope a Londýňan razí pravidlo „Nejsi alkoholik, pokud pijí i všichni okolo.“
• Ovšem všechny tyto radovánky se musí odehrávat maximálně v zóně 2, cokoliv co je dál, je už prakticky venkov…
• Pokud se Londýňan může vyhnout okolí Big Benu, Westminsterskému mostu, Picadilly či Leicester Square, tak se jim rozhodně vyhne.
• Londýňan by hrozně rád trávil volný čas v muzeích či při prohlídce nejrůznějších památek, ovšem přes všechno to jídlo, cestování metrem, hospody a běhání na to jaksi nezbývá čas. A navíc je tam všude tolik turistů!!
• Londýňan se nepozastaví nad pivem za 7, vínem za 9 a sendvičem za 12 liber. Naopak, když náhodou vyjede za hranice zóny 2 a vidí někde pintu za 4 libry, připadá si jako cestovatel časem a propadá neuvěřitelné euforii.
• O cenách nájmu se snad raději ani nezmiňuju. Londýňan ví, že nájem ukrojí zhruba 70% jeho platu. A je smířený s tím, že bydlet sám je totální sci-fi. Pokud není v páru, má téměř určitě spolubydlící.
• Čtyřbarevné vlasy, baletní sukýnka s roztrhanými síťovými punčocháčemi, muži na podpatkách, sedmdesátileté potetované punkerky, chlupaté papučky jako venkovní obuv? Nuda, to vše už jsme viděli…
• Na druhou stranu, Londýn už zdaleka není tak excentrický jako v 80. a 90. letech. Punkeři i gotikové jsou spíše ojedinělý úkaz. Je doba hipsterů a ti jsou možná trochu směšní, ale rozhodně ne šokující. Londýňan se chce vyhranit, ale nepotřebuje, aby se za ním lidé na ulici v údivu otáčeli.
• Londýňan a zejména Londýňanka sleduje módní trendy a každou sezónu nakoupí pár zcela nepraktických kousků, které se budou nosit maximálně tak tři měsíce. Dost možná v nich ani nevypadá dobře, ale to neva. Hlavně, že jde s dobou…
• Londýňan během roku ovšem prakticky nemění garderóbu. Léto ani zima tu ostatně stejně nejsou. Londýňan si sice neustále stěžuje na počasí a na to, jak celý červenec prší, ale pokud náhodou teplota překročí 25 stupňů, Londýňan se rozpouští a o svém pekelném utrpení píše více či méně vtipné komentáře na veškeré sociální sítě, které používá (#heatwave). Pokud náhodou v lednu napadne půlcentimetru sněhu, Londýn se prakticky zastaví. Londýňan netuší, jak se dostane do práce a píše o svém utrpení na sociální sítě (#snowinlondon).
• Téměř celoročně proto v Londýně uvidíte vedle sebe sandálky a válenky či nátělníky a kabáty. A Londýňan se nad tím absolutně nepozastaví, protože jak už jsme si řekli, Londýňan už to všechno viděl.

Pozn. 16. 10. 2017, můj poslední den v Londýně je 24°C. Na ulici jsem potkala lidi v pantoflích, kozačkách, balerínách i mokasínách. Na sobě mají pestrou směsici šatů na ramínka, sak, kabátů, svetříků i triček s krátkým rukávem.

• Londýňan nejezdí černým taxíkem. Jezdí Uberem. Má z toho sice trošku nepříjemný pocit, ale čtvrtinová cena za ten lehký adrenalin, jestli vás nepoveze masový vrah, stojí…
• Bez svého smartphonu plného aplikací by byl Londýňan jako bez ruky. Cestujeme? Uber či Gett pro „taxíky“ a taxíky a TubeMap a Citymapper pro hromadnou dopravu. Chceme jíst? Just Eat či Deliveroo pro donášku, FourSquare, OpenTable či Zomato pro recenze a rezervace restaurací. Co ve volném čase? Poradí TimeOut. Chceme randit? Tinder…

Tak a teď, když už víme, jaký takový Londýňan je, pojďme si říct, jak si Londýn co nejlépe užít. Trochu po londýnsku, ale i trochu po turisticku. 🙂

Choďte! Nebo jezděte autobusem.

• Centrální Londýn opravdu není tak velký, jak by se mohlo zdát. Mnohdy je rychlejší jít pěšky, než nasednout na metro. 10 minut se proplétáte tunely, 3 minuty čekáte na vlak, pak se vlak zničehonic zastaví, a pak zase 10 minut, než se z metra vymotáte…Navíc, pokud chodíte a díváte se okolo, narazíte na spoustu krásných zákoutí. Raději proto v centru choďte pěšky a odpočinkový čas netravte v metru, ale raději v parku či v pubu. Pokud už chcete použít hromadnou dopravu, jeďte raději autobusem, víc toho uvidíte a je to levnější. A bohatě to nahradí předraženou jízdu vyhlídkovým autobusem… Jediná nevýhoda je, že potřebujete buď Oyster kartu nebo bezkontaktní kartu. Pokud plánujete jet autobusem víc než jednou, pořiďte si tu Oysterku, je zadarmo a nabít na ni můžete jakýkoliv kredit.

Nechte mapu doma

• Celý Londýn je posetý malými mapkami s docházkovou vzdáleností. Takže v centru je opravdu prakticky nemožné se ztratit. Nebojte se co chvíli zastavit a mapku si prohlédnout a dívejte se především po malých zelených ploškách.
  

  Jedna z tisíců mapek v Londýně

  I v centru se skrývají krásné zahrady a parčíky, kde můžete uniknout ruchu ulice. A třeba si sníst oběd z Pret jako pravý Londýňan…

  

  Parčík, který jsme náhodou objevili

Mějte oči, uši i nos otevřené a objevujte

• To souvisí s oběma předchozími body. Procházejte se a zkuste občas „špatně“ zabočit. Dívejte se do malých uliček a dvorků…Můžete objevit nějakou perlu, jako třeba Neil’s Yard v Covent Garden, Kingly Court v Soho, St. Dunstan-In-The-East v City nebo nejhezčí hospodu Churchill Arms v Notting Hill. Následujte svůj nos, pokud ucítíte vůni koření či pečeného masa. Třeba najdete malý street food market. Těch je tady ostatně tolik, že by byla fakt smůla, kdybyste na nějaký nenarazili. 🙂
  

  Resaurace nad kanálem, kousek od Little Venice

  

  St. Dunstan

Vyjděte ze své „comfort zone“

• Na Londýnu je super to, že se můžete opravdu odvázat. Nikdo vás tu nezná a když uděláte nějaké veřejné faux pas, tak je celkem vysoká pravděpodobnost, že svědky už nikdy neuvidíte. Nejen proto stojí za to se trochu uvolnit. Tančete na ulici, běžte bosky, jděte sami na večeři a drink, usmějte se na cizí lidi, bavte se s lidmi, co vás na ulici osloví, oblečte si něco odvážného, co byste si doma netroufli… Toto je jen pár nápadů (co jsem za poslední měsíc udělala já), vy určitě přijdete na vlastní výzvy. 🙂

Kupujte lístky předem

• Pokud chcete jít na nějakou turistickou atrakci, památku či výstavu, kupte si lístek předem. Většinou je to levnější, ale především ušetříte spoustu času. Fronty ráno u Toweru či Maddame Tussaud’s jsou kilometrové…

Bydlete v centru

• Pokud jedete do Londýna na pár dní, tak si raději trochu připlaťte a bydlete tak, abyste nestrávili každý den dvě hodiny v metru. Ono těch pár liber nestojí za ten čas, co ztratíte a ostatně ani to metro není nejlevnější.

Jděte do parku

• Parky jsou jedna z nejlepších věcí na Londýně. Jsou krásné, velké a je jich tu hodně. Ať už je to Regent’s Park, Hyde Park a Kensingtonské zahrady, St. James Park a Green Park či trošku vzdálenější Hamstead Heath, Richmond a Greenwich. Kupte si kelímky a flašku vína, šálu rozprostřete jako deku a kochejte se atmosférou.
  

  Kjoto Garden v Holland Parku

  

  Inner Circle Regent’s Parku

Jděte kolem kanálu

• Jedna z nejhezčích procházek v Londýně je procházka kolem Regent’s Canal. Táhne se kolem severní části Regent’s Park až ke Camdenu a dál ke King’s Cross. U parku je zoo, tak možná zahlédnete rochnící se divočáky, směrem ke Camdenu budete potkávat čím dál víc lidí, kteří jen tak posedávají a popíjí nebo si na Camden Market koupili něco k snědku. Dál je kanál opět klidnější a zhruba za půl hodinku dorazíte na King’s Place, kde si můžete dát opět něco k snědku (doporučuji Caravan) nebo si jen tak posedět s drinkem. Pak přejdete silnici a už jste skoro u King’s Cross. Pro fanoušky Harryho Pottera ovšem bude jak samotné nádraží, tak nástupiště 9 ¾ asi spíš zklamáním…
  

  King’s Place

Vyhlídky

• Londýn viděný z ptačí perspektivy má své kouzlo. London Eye je super, ale není to nejlevnější a existuje i několik jiných možností. Můžete si zajít na Primrose Hill (navazuje na Regent’s Park) nebo na Hamstead Heat (na severu Londýna), v obou těchto parcích jsou místa, odkud uvidíte celý Londýn jako na dlani.
  

  Vyhlídka z Hamstead Heath

  V City pak máte možnost jít buď do Sky Garden v mrakodrapu zvaném „Walkie Talkie“. Je to zadarmo, ovšem je nutné si včas počíhat na rezervaci přes internet. Nebo můžete jít na jídlo do Sushi Samba či Duck&Waffle. Obě restaurace jsou zhruba ve 40.patře mrakodrapu kousek od Liverpool Street a zážitkem je i cesta nahoru v proskleném výtahu. Není to levné, ale jídlo i vyhlídka stojí za to.

  

  Vyhlídka z Duck&Waffle

Muzea

• Pokud se chcete vypravit do jednoho z velkých londýnských muzeí či galerií, připravte se na to, že i pokud tam strávíte celý den, všechno neuvidíte. Je lepší se předem mrknout, co muzeum nabízí a rozmyslet se, co opravdu chcete vidět, abyste nestrávili polovinu času jen zmateným popocházením. Pokud vás stresuje představa, že nestihnete vše, vyberte si nějaké menší muzeum. Já mám moc ráda Museum of London, které opravdu jde projít za odpoledne.

Nákupy

• K tomu toho až tak moc neřeknu (pokud vás tedy nezajímá, kde koupit parádní sýr, v tom případě běžte na Borough Market nebo do Whole Foods na Kensington High Road nebo do Food Hall v Selfridges‘), ale jednu radu mám. Pokud už chcete jít nakupovat na Oxford Street, jděte ve všední den dopoledne. Jít v sobotu odpoledne je zcela zbytečné hazardování s vaším duševním zdravím. Na Oxford Street jsou hlavně levnější (třípatrový Primark) až střední (třípatrový M&S) cenové kategorie obchodů. Téměř u Hyde parku najdete Selfridges’s, kde jsou k mání i luxusní značky. Ale opravdu drahé a značkové obchody jsou především na Bond Street (stačí zahnout z Oxford Street u metra Bond Street) nebo pak v Kensingtonu (třeba slavný Harrods).

Knihkupectví

• Je mi jasné, že to nebaví každého (a taky, že když se jede do Londýna, má člověk váhový limit na zavazadlo 😀 ), ale já knihkupectví miluju. Poslední roky utrácím především za kuchařky, beletrii mám v Kindlu. Zaplaťpánbů za něj, i bez všech detektivek a románů už se doma skoro nepohnu. Z Londýna si vezu asi 130 kuchařek… Ehm, já vím, ale každý hold máme nějakou slabost. Mezi mé oblíbené knihkupectví patří Dauted Books, především původní na Marylebone High Street je opravdu nádherné knihkupectví a je zaměřené především na cestopisy. Další krásný obchod je nejstarší londýnské knihkupectví Hatchards na Picadilly. Kousek od něj najdete i největší londýnské knihkupectví z řetězce Waterstone’s.
  

  Kuchařky…

  

  …a další kuchařky…

  

  …a ještě víc kuchařek!!

  A další řetězec, Foyle’s a především pobočka na Charring Cross Road má moc příjemnou atmosféru a asi patnáct regálů s kuchařkami… Mezi mé oblíbené patřil i Book Warehouse, kde se knihy prodávaly s obrovskou slevou, třeba za třetinovou cenu (proto taky těch 130 kuchařek…), ovšem tento řetězec bohužel končí.

Jídlo

• Londýn je samozřejmě plný vynikajícího jídla a najdete tu opravdu veškeré světové kuchyně. Ale Londýn je taky plný pěkně hnusného jídla. Doporučuju si předem rozmyslet, kde chcete jíst, a mrknout na recenze. Kdykoliv jsme někam jen tak zašli, bylo to spíše zklamání. Pokud opravdu nevíte, tak je celý Londýn plný řetězců, které uspokojí menší hlad, nezruinují vás a jídla jsou to i docela zdravé a jedlé. Nemyslím samořejmě McDonalda nebo Subway. Dívejte se třeba po Pret, Eat, Tossed, Pot, Pure, Leon, Itsu a Wasabi. Další zajímavou možností jsou už ty zmíněné streetfoody. Nejznámější trhy jsou Borough Market, Camden Lock Market, Maltby Street Market (jen víkend), Berwick Street, Spitalfields, Brixton, Southbank Centre (víkend)… Je jich mnoho. A po celém Londýně je nespočet malých trhů. Pokud chcete jít do lepší restaurace, doporučuju rezervaci. Nemusíte ani volat, nebývá to problém přes internet.

Zde je pár restaurací, které jsem zkusila (nebo někdo z mých kamarádů) a můžu je doporučit. Není to rozhodně vyčerpávající list, ale vyzkoušet všechny dobré restaurace v Londýně by se člověku nepodařilo ani za tři životy. 🙂

Muriel’s Kitchen – Soho, jednoduchá sezónní jídla a moc fajn brunch.

Balthazar – Covent Garden, francouzské bistro. Poměrně rušné místo na jakoukoliv příležitost. Snídaně či brunch, oběd i slavnostnější večeře. Dokonce zcela nefrancouzky mají i odpolední čaj.

Dinner by Heston – Kensington, luxusní dvoumichelinská restaurace, opravdová pecka pro slavnostní chvíle.

Meat fruit, aneb zcela dokonalá paštika

Sushi Samba, Duck&Waffle – obojí v City, kousek od Liverpool Street, Sushi Samba kombinuje japonskou, brazilskou a peruvijskou kuchyni, zaměření na ryby a hovězí; Duck&Waffle nabízí moderní twist na britskou kuchyni.

Slavná kachna a wafle

Dishoom – několik poboček, původní je v Covent Garden, moderní pojetí indické kuchyně, velmi trendy a večer jsou zde dlouhé fronty.

Myslím, že jsme se projedli prakticky celým jídelním lístkem…

Caravan – King’s Place, kousek od King’s Cross, především brunch, káva a zajímavé pokrmy inspirované kuchyněmi celého světa.

S Jaruškou v Caravanu

Nopi, Ottolenghi – Soho, Notting Hill či Kensington, blízkým Východem inspirovaná kuchyně, spousta koření a zajímavých chutí. Ottolenghi umí mistrně zacházet se zeleninou a přesto, že to nejsou vegetariánská bistra a restaurace, maso by mi tam vůbec nechybělo.

Elephant&Castle – malá hospůdka kousek od Holland Parku, terou jsme objevili naprostou náhodou a kde jsme měli naprosto nejlepší fish&chips.

Flatiron – několik poboček, třeba Soho a Covent Garden, rychlé a levné steaky připravované metodou sous vide; bez rezervací a musí se většinou čekat, ale jde to rychle. Mají opravdu jen steaky, takže vegetariány si zde moc nevyberou.

Franco Manca, Pizza Pilgrims, Home Slice – několik poboček, super pizzy za rozumnou cenu (na Londýn).

Bintang – trošku ošuntělá restaurace na Camden Town, kde mají perfektní asijskou kuchyni. Funguje tam systém byob, takže flašku vína s sebou. 🙂

Bintang má své nepochybné kouzlo

Scandinavian Kitchen – Fitzrovia, název je všeříkající, skandinávská kuchyně; lehký oběd v bistro stylu, severské dorty a pečivo a taky si s sebou můžete odnést karamelový sýr Gjetost nebo lékořicové bonbony, protože bistro je zároveň i malým obchůdkem.

Black Penny – kavárna a brunch v Covent Garden.

Li Veli – Covent garden, malé italské bistro, velmi autentické.

Wagamama – řetězec s asijskou kuchyní, všude po Londýně, rychlé a dobré.

Côte – řetězec francouzských brasserií. Jedna třeba na Wardour Street, další v Camdenu.

Carluccio’s – řetězec italských restaurací po celém Londýně, nic nadpozemského, ale nezklame; doporučuju pobočku na St. Christopher’s Place (malá ulička z Oxford Street, kousek od Bond Street), protože tam byste si určitě měli zajít tak jako tak. 🙂

Barbary – Covent Garden, středomořská kuchyně v tapas stylu.

Kricket – kousek od Picadilly, moderní indická kuchyně, fakt moc dobrý.

Dezert Misty Doi

Banana Tree – několik poboček, např. v Soho na Wardour Street, což je taková foodie ulice, je tam spousta restaurací, cukráren i malých bister. Banana Tree je restaurace podávající asijské pokrmy,

Burger&Lobster – několik poboček, např. na Holbornu či kousek od Leicester Square. Zde dostanete burgra nebo humra. Nebo surf&turf, tedy obojí. K tomu hranolky a salát. Toť vše. 🙂

Burgr a lobstr

Kitchen W8 – jednomichelinská restaurace v Kensingtonu. Moderní, přátelské, nepředražené.

Snowflake, Gelupo, La Gelatiera, Lick – gelato, v Covent Garden a Soho.

Zcela výjimečně jiná příchuť než čokoláda a slaný karamel

Na sladkosti jsem jinak moc nechodila, ale Londýn momentálně šílí po donutech (Bread Ahead na Borough Markeet nebo pobočka u Seven Dials v Covent Garden, Crosstown Doughnuts s několika pobočkami, například na Picadilly či v Soho a taky už sem přišli i slavné cronuty Dominiqua Ansela) a po éclairs (Maître Choux v Kensingtonu a brzo otevřou i v Soho, Pierre Marcolini na Marylebone High Street). Já si moc oblíbila scones, měla jsem je hlavně ve škole či různě po výletech, ale v Londýně vedou slavné afternoon tea lokace, Fortnum&Mason či Claridge‚s, kde je ovšem třeba rezervace opravdu dopředu a taky trošku lepší oděv.

Scone a milky tea jsme si dali i v Buckinghamském paláci

Já to mám rozhodně na bucket listu na příští návštěvu Londýna. Snad to bude brzy… 😉